Jarňasy v České Lípě

O letošních Jarňasech jsme se přenesli do fakt přísného vězení s názvem Gulag. Práci dozorců zastoupili Roxtidy z Květoněm. Poté co jsme se hned po nástupu do vězení pokusili o útěk, jsme zjistili jak tvrdé to může ve vězení být. Co nástup, to aspoň 15 kliků s tlesknutím pro každého a nástupy byly několikrát denně. Naštěstí jsme se ve vězení seznámili s vězněm, co tam byl už asi 30 let a skoro po celou tu dobu se snažil vymyslet pláán útěku. Hned první věcí, kterou jsme měli udělat, bylo nakreslit mapy věznice a jejího nějbližšího okolí. To se nám povedlo během vězeňských prací, avšak na neštěstí se to nějak dozorci dozvěděli a mapy nám zabavili. Tudíž jsme je museli nakreslit znovu. Tentokrát jsme jich pro jistotu udělali víc, kdyby náhodou dozorci udělali dalši razii. Při další z vězeňských prací se nám podařilo místo výroby zvířatěk pro děti vyrobit zbraně pro útěk. Avšak to stále nebylo všechno. Jěště jsme museli přepadnout jednoho z dozorců a obrat ho o klíče a průkaz dozorce. To však byla poslední kapka. Dozorci udělali totální razii, při které zabavili většinu map, klíča a věci, které jsme si připravili k útěku. Poté začli s výslechy. V tu chvíli se poznalo, kdo stoj na straně vězňů a kdo sympatizuje s dozorci. Věrní dostaly k obědu suchý chleba a teplou vodu a zrádci buď chleba j paškikou a colu nebo čínskou polévku. Po absolutním zdecimování naší morálky před námi stály ještě dva nejtěší úkoly. ten první vytvořit bombu a umístit ji na strategické místo v Gulagu. To šlo jěště celkem snadno. Ale pak přišel na řadu samotný útěk. poté, co jsme vyhodili alarm a elektřinu, jsme se sešli s jedním podplatitelným dozorcem, kderý nás dostal až na samotný okraj Gulagu, kde se o nás za malý poplatek postaral převozník. Převozník nás odvedl na ubytovnu, kde jsme strávili noc a odkud jsme se pak vydali na vlak, který nás odvezl z Gulagu do Liberce.

Zapsal: Luck