Vícedenní výprava do Jizerek

Nadešel konec září a jako každý rok, tak i letos jsme se rozhodli, že uspořádáme vícedenní výpravu, která nebude směřována do chaty. Jak jsme si usmysleli, tak se také stalo. V pátek odpoledne jsme se sešli na nádraží ČSAD. Ještě na nádraží jsme si zahráli první hru a již jsme vyrazili autobusem směrem na Bedřichov. Odtud jsme se vydali na Novou louku, kde jsme si dali první přestávku a posvačili jsme v místní chatě. Nyní nás čekal do večera poslední úsek cesty a to na Amastázku. Nebylo to sice nejjednodušší, ale na konec jsme se tam dostali. Zde jsme také strávili první noc. Mladší v chatě, starší pěkně venku pod rébly. Noc proběhla docela dobře. Všichni byli úplně suchý, kromě vedení, které si vybralo místo na spaní \“velmi nevhodně\“. Po vydatné snídaně jsme se vydali na další cestu. Naše kroky vedli na Hřebínek a odtud dále na Bílou kuchyni, Oldřichovské sedlo až na Farskou louku. Po cestě jsme hráli mnoho menších her, které ani nestojí zato, abych se zde o nich zmiňoval. Na Farské jsme se utábořili a začali jsme vařit. Když jsme se úspěšně navečeřeli a nastala pomalu tma. A na tuto chvíli čekali vedoucí, kteří rozjeli další hru. Šlo o jednoduchou odvahovku. kterou všichni bez potíží zvládli. Horší bylo, že když se všichni vrátili, zjistili, že u ohně sedí podivný trol a něco se jim nesrozumitelně snaží říct. Až po chvíli bystřejší přišli na to, že se jim snaží naznačit, že jim někdo ukradl spacáky. Všichni byly trochu nervózní, ale měli štěstí. Trol byl hodný a dovedl je na místo, kde si myslel, že se tam nachází loupežnická banda. A také že tam byla. Nastal nelítostný boj o spacáky. Loupežníci sice dělali co mohli, ale naše převaha byla výraznější. Nakonec jsme spacáky získali zpět a šli jsme si již klidně lehnout. Ráno se již nic zvláštního nedělo. nasnídali jsme se a vyrazili jsme do Hejnic, kde jsme nastoupili na vlak a spokojeně jsme odjeli zpět do Liberce.

Zapsal: Zip