Městská hra

Dne 9. – 10. 11 1996 proběhla městská hra za velmi vysoké účasti. Nejprva byli hráči seznámeni s pravidly a rozděleni do skupin: Sever, Východ, Jih a Západ. Po několika radách velitelů operace, se skupiny rozešly do ulic. Měly za úkol navštívit čtyři, již dříve určená místa, kde získali od tajných agentů po částech zprávu, kterou museli potom rozluštit. Po ukončení této první části akce se účastníci rozešli do svých domovů, kde mohli v klidu odpočívat. Další den byl sraz u nádraží ČD, podle toho, jak se soutěžní skupiny umístily v předchozím dnu. Konečně jsme se, po setkání s tajným agentem, rozešli do ulic honit nekalé živly. Sraz a konec hry, jak nám řekl agent, byl v klubovně ve 13.00 hodin. Po vyčerpávajícím boji s padouchy, se všechny skupiny dostavily do klubovny, kde proběhlo vyhodnocení celé akce:
1. místo – JIH
2. místo – ZÁPAD
3. místo – SEVER
4. místo – VÝCHOD
Na konci akce, která se jistě všem líbila, byly skupiny rozpuštěny a všichni se rozešli.
zapsal Medvěd

Medvěd se zachoval jako skutečný agent, a mnoho podrobností z této zásahové akce proti organizovanému zločinu neprozradil! Pokusím se tedy celou akci popsat ještě z pohledu stíhaného zločince – překupníka zlatých cihel, občana ukrajinské národnosti, který si nepřeje být jmenován! Z jeho výpovědi vyjímáme: Celá naše skupina se v den policejní operace, při níž jsem byl naposledy zatknut, sešla ráno, v 8 hodin na tajném shromaždišti celé mafie v jednom starém domě v Liberci v Rochlici. Zde byly opět upřesněny místa pro setkání s překupníky, sortiment zboží, o který je největší zájem. Já jsem byl pověřen obchodováním se zlatem, ale byly tam i překupníci drahých kamenů, zbraní, obrazů a automobilů. Byl tam taky jeden obchodník s jaderným odpadem a kocour v botách. Ani nevím, odkud pocházeli. Asi ve třičtvrtě na devět jsme se rozešli každej za svou prací. Šel jsem nejprve do své rezidence na předměstí, abych se přestrojil do svého pracovního převleku. Tento den nebyl moc příznivý pro náš obchod! Na náměstí probíhala vojenská přísaha a tak bylo všude obrovské množství policajtů a mezi nimi právě taky spousta vašich tajných agentů. Nicméně obchody již byly sjednány a bylo třeba se na místa setkání dostavit včas – to je ctí každého řádného obchodníka. Některé tajné jsem už znal z dřívějších zásahů. Naštěstí chodili kolem mě jako se zavázanýma očima a tak stačilo se otočit a zahledět do výkladu, a nepřišli jste na mě. V odlesku skleněné tabule výkladů jsem viděl mnohá zatčení mých spolupracovníků, aniž bych byl prozrazen, ze vzdálenosti pouhých několika metrů. Pak ale přišla ta osudná chvíle, bylo to asi v půl jedenáctý, kdy jsem byl poprvé odhalen. V té chvíli agenti postřehli mou přítomnost a od té doby se už pracovalo mnohem obtížněji. Byl jsem jimi sledován a trvalo docela dlouho, než jsem vás aspoň na chvíli setřásl. Potkal jsem toho cizince – kocoura v botách. Měli jsme několik podob-ných obchodů, a tak jsme nějaký čas spolupracovali. Chtěli jsme zjistit dnešní záměr policie a tak jsme velký kus sledovali jednu skupinu. To se nám ale na konec vymstilo, a byli jsme u Besedy zatčeni oba. Jak se jednou člověk dostane policajtům mezi prsty, tak to s ním je zlé. Další skupina se nás totiž pokušela sledovat po celou dobu povinné zákonné lhůty, která musí být ze stranz vládních orgánů dodržena mezi jednotlivými zatčeními. Naštěstí, díky naší šikovnosti a také chybě v jejich taktice se nám podařilo jim prchnout. Ten den jsme už potom byli zatčení jenom dvakrát. Jednou to bylo na náměstí před radnicí a pak ještě u Vítězného oblouku. Musím říct, že přestože jste teda dělali nějaký ten zátah, šli obchody dneska pěkně od ruky. Je to zkrátka už profesionální záležitost ten náš business, kam se na něj hrabete!

Zapsal: Medvěd