Jako obvykle jsme se sešli na nádraží a vyrazili vlakem do Hodkovic nad Mohelkou. Po příjezdu jsme se vydali pěšky na Kvočny (to nejsou slepice, ale pěkně hustý skály…). Cestou jsme potkali koně – Kim všem ukázal, že má dobré srdce a rozdělil se s ním o svačinu. Brzy jsme dorazili k cíli a abychom měli dost sil na horolezení, pořádně jsme se posilnili (až na Kima, který má dobré srdce). Nejdříve ze všeho jsme losovali, kdo se vydá do stěny jako první – a vyhrál to „nejzkušenější“ z horolezců Net. Po něm následovali další a všichni jsme si dosyta zalezli a zaslaňovali – to nás tak vyčerpalo, že jsme se potřebovali znova najíst (až na Kima, který má…) Protože čas na Kvočnách plynul podezřele rychle, museli jsme vyrazit na zpáteční cestu. Po rozteklém asfaltu jsme se vrátili do Hodkovic a domů jeli pro změnu autobusem. Jo a ten kůň už tam nebyl…