Je to skoro k neuvěření, ale naše středisko se dožilo již třiceti let. To byla určitě příležitost k tomu, abychom uspořádali velkou oslavu. Ráno se sešlo celé naše středisko na nádraží ČSAD. Objevil se tu nejen náš oddíl, ale i všechny ostatní oddíly (26. skautský oddíl, 13. oddíl vlčat a 28. oddíl skautek) a k tomu všemu se zde objevilo i mnoho bývalých členů střediska. Z našeho oddílu se zde sešli tito lidé: Zip, Krab, Kim, Poletuška, Akéla, Svišť, Jack, Pavouk, Muf, Kiwi, Křižák, Bobr, Králík, Aleš, Tomáš, Cvrček, J.R., Lišák, Mamut, Čili, Orel, Šíp, Luňák a Dale. Na dopoledne byla připravena velká městská hra ve které se proti sobě utkali všichni dospěláci proti dětem. Tato hra skončila kolem poledního a všichni jsme se přesunuli do Experimentálního studia, které se nachází v areálu PKO v Lidových sadech. Zde byl již připraven rozsáhlý program. V první části proběhlo vyhlášení výsledků městské hry. Sice těsně, ale přesto vyhrála skupina vedoucích. Přeci jenom zkušenosti se nezapřou. Poté následovalo plno zajímavých věcí. Jako červená nit se celým programem vinulo video z táborů, od těch nejstarších k těm nejnovějším. A každý z nás si mohl prohlédnout jak současný primátor města (člen našeho střediska) zápasí v mládí se sekyrou a k vidění toho bylo i mnoho dalšího. Vystoupily staré střediskové kapely, byl předán krásný dárek Charliemu (zakladateli našeho střediska), bylo čteno ze starých kronik, ... Když se celý program blížil k závěru, měl každý oddíl za úkol se nějak představit. Náš oddíl vymyslel hru, ve které se utkali bývalí vedoucí našeho oddílu proti té nejmladší generaci, kterou náš oddíl v současné době má. Vedení se zapotilo nad takovými úkoly jako je morseovka, orientace mapy, nebo oddílové signály. Nakonec se ukázalo, že přece jenom mladší generace je o trochu lepší a o jeden bod porazili členové našeho oddílu bývalé vedoucí. Po naší prezentaci měli ještě holky připravené hezké a dojemné video, které nám pustili. Na závěr jsme se dohromady vyfotili a již jsme mohli jít domů. V průběhu celého odpoledne si mohl každý prohlédnout vystavené staré kroniky, staré Mustangy, fotky, které tu byly vystaveny. Nechyběl tu ani počítač, na kterém byly k vidění naše oddílové stránky. Když se opravdu děti definitivně rozešli domů, pokračovalo vedení ve vzpomínání v protější restauraci. Zde byl mimo jiné předán dárek i našemu současnému vedoucímu střediska Mickymu. Proběhla tu tombola o pěkné ceny, ale hlavně jsme si všichni krásně popovídali a zavzpomínali na starší časy. A když již bylo opravdu pozdě, rozešli jsme se všichni domů, plni krásných vzpomínek. Za dalších třicet let opět ahoj (nebo již dřív :)).