Ráno jsme se vydali vlakem do Jeřmanic a dále již po svých až na Milíře. Zde jsme si dali první velkou přestávku a kromě toho, že jsme se nasvačili, jsme si ozkoušeli, jak zvládáme práci s azimuty. Docela to šlo, až na některé. Poté co jsme si ještě zahráli škatulata-batulata jsme se vydali dále do Mojžíšův pramen. Po cestě jsme však ještě rozdělávali ohně, abychom mohli tento úkol podepsat nováčkům do přijímacích zkoušek. O kus dál nám mezitím vedoucí připravili stezku značenou pouze stopařskými značkami. I tento úkol všichni hravě zvládli a to jsme již byli na Mojžíšově prameni. Zde jsme se moc dlouho nezdrželi, neboť se tomto místě konala svatba a nechtěli jsme, aby si nás svatebčané spletli s hosty. Další naše cesta mířila již do Liberce, konkrétně do Doubí. Po cestě jsme stihli ještě několik her (mimo jiné na pašeráky), ale pak jsme již museli spěchat, abychom se na liberecké nádraží dostali včas. Pokřikem a rozdáním Mustangů jsme tuto výpravu ukončili a rozešli jsme se plni nových dojmů domů.