1.den Během naší první vícedenní výpravy v tomto roce jsme nocovali pod bivaky. V pátek jsme se sešli na nádraží ČD a jeli jsme vlakem do Mimoně. Hned tam následovala naše první hra – měli jsme po družinách dojít k Eustachově kapli. Tučňáci došli dříve, protože Mloci trochu bloudili. Když jsme byli konečně všichni pohromadě (byla už skoro tma), Pavouk nám vysvětlil hru, která měla probíhat po celou dobu výpravy. Každý si napsal na papírek své jméno, papírky jsme dali do jedné čepice a každý si jedno jméno vylosoval. Pavouk nám dál vysvětlil, že náš život závisí na čepici, kterou budeme mít na hlavě. Jiného člena oddílu s čepicí jsme mohli zneškodnit tak, že jsme museli zjistit, jaké je jeho vylosované jméno a z jaké je družiny. Pokud naše jméno bylo z odlišné družiny, mohli jsme mu čepici sundat a museli mu říct jeho jméno nebo družinu, které byl členem, čímž byl z hry vyřazen. Poté, co jsme si vysvětlili pravidla hry, šli jsme na místo našeho prvního tábořiště. Protože se mezitím setmělo, hledali jsme toto místo potmě.

2.den
Hned ráno jsme vedli malou šiškovou válku mezi bobany a vedením. Vedoucím se do boje moc zapojit nechtělo, a tak jsme jim pro lepší probuzení naházeli šišky a listí do spacáků a do batohů. Před odchodem z tábořiště směrem na Doksy jsme si s Pavoukem zahráli několik her na poznávání, kdo je z jaké družiny a jednu legrační hru. Předváděli jsme každý zadané zvíře a jeho údajnou nemoc, což se neobešlo legrace. Cestou jsme se zastavili na jedné vyhlídce, odkud bylo krásně vidět ono letiště, po kterém jsme na táboře jezdili v Porsche. Odpoledne se počasí zkazilo, začalo docela silně pršet a pršelo skoro celou hodinu. Dále jsme navštívili zákopy a jámy, které pamatovaly 2. světovou válku. Pozdě večer, jsme došli na místo našeho druhého tábořiště vzdáleného asi 4 km od Doks, kousek od Březnického rybníka.

3.den
Brzo ráno jsme začali vařit snídani, ale moc nám to nešlo, protože v noci pršelo a dřevo bylo mokré a ještě k tomu na nás přišli 2 policisté s tím, že tu nemáme co dělat a, že máme jít pryč. Zdůvodňovali to tím, že bivakujeme v bezprostřední blízkosti vojenské střelnice. Asi za 1,5 hodiny jsme odešli o kousek dál, kde se nám podařilo rozdělat pořádný oheň, a tak jsme si konečně mohli uvařit. Posilněni jsme se vydali do Doks na vlak, který nás odvezlzpět do Liberce. Zde jsme si rozdali Mustangy a výpravu zakončili pokřikem a závěrečnou fotkou. Výprava se podle mínění všech vydařila, nepostrádala legraci ani dobrodružství a trocha deště a nevlídného počasí nám nezkazilo náladu.